Nečekejte inteligentní článek...

...bohužel na tö mám moc nízký tlak a bolí mne hlava...

/*perex*/

...a všechno mne štve!

Do konce školního roku moc inteligentních článků nečekejte. Vážně, nejde mi počítač. Sloužil dlouho snad od mých 7-mi let. Předevčírem se však odmítl zapnout a začne pískat. Nic mi nenajíždí¨ani není pokus se zapnout. Tudíž jsem na PC jen chvilku buď ve škole nebo u mamky, ale jenom na chvíli, abych se domluvila, či si něco udělala do školy.

Nějaký článek o něčem čekejte snad o výkendu. Budu u babičky a ta má naštěstí notebook. Tak pokud budu mít příležitost dala bych sem pár fotek. Třeba mých vlasů, když na ně stále nadávám, ať si představíte jaké to je.

S Kitsune jdeme dneska na opékačku k naší trenérce. Musím říci, že se tam těším, tak snad nám nebude pršet.

Další mojí oblíbenou činností ve škole je nejen spát, ale kreslit si po rukou. Momentálně mám na levé obkreslené modrou gelovkou žíly a fialovou vyznačený v nich jakoby roztékající se jed a na pár se již vytvořili něco jako trny. A na pravé mám nakresleného fialového motýla... a ornamenty nebo ,,výplň" je zelená. Tak o výkendu snad přidám nějaké ty fotky.

V pátek jsme si s Kitsune koupili nové přívěšky. Mělo to být asi téma ,,Alenka v říši divů" je to takový malá králíček, perličky a na boku karta pykového esa.

Včera jsme si s Kitsune zablbly, půjčili si od ní věci a šli jsme ven v jejím starém stylu. Musím říci, že je to sranda. Ona měla na sobě její kdysi oblíbené lolita šaty a já modré šaty z orsaye a podkolenka s krajkou a pod těma šatama černou halenku. Kitsune říkala, že nechápe, jak tak kdysi mohla chodit. Mne samotné se její styl kdysi líbit. Bohužel mi šaty nesluší teda ne ty krásnější a tak mám jenom pár etních sportovních. Šaty jsem na sobě už dlouho neměla a popravdě snad to ani neplánuji. Kitsune už není lolita jako dříve, ale občas se tam blýskne loli-inspired. Navím jsem si u ní zkoušela šedou halenku s krajkou vepředu, ale nakonec jsem ji nechala u ní a nepůjčila si ji, jak jsem původně měla v plánu. A ni kratší bílou sukni upravenou tak, aby se dala nosit. Neseděla mi, mi nesedí mnoho věcí a vypadám v nich divně obzvláště v té sukni. Kitsune vypadala pěkně, ale já ne... já jsem vypadala snad jako ero-lolita. UPŘÍMně představa, že bych v tom vyšla byla nemyslitelná. Pak jsem se rozhodla, že si vezmu zpět svoji bílou sukni co má ode mne půjčenou. Nosí ji pod spodničkou a představa pro ni, že by ji nosila jen tak bez té spodničky je nemyslitelná, ale já tu sukni mám ráda a myslím si, že taky by si zasloužila spratřit světlo světa. Není to podvlíkací spodní prádlo nebo tak. Jenom není tak šíleně zdobená na jaké je ona sama zvyklá. Její sukně mají krajky, vázaní, potisky, vzory a moje je jenom bílá a dole trošku ozdobený kraj výšivkou. Není úplně nejkrásnější, vím, že její sukně jsou hezčí, ale prostě ona taky není nijaká obyčejná. Chci¨ji zase nosit.

Naví¨c si poslední dobou připadám, že se mi nechce chodit v sukních. Do školy jdu radši v kraťasech, legínách, riflích než v sukních, podkolenkách nebo tak. Občas mám pocit, že mne tahle móda opouští, ale jsem snad příliš daleko, než abych mohla přestat, ale musím zase říci, že se šíleně těším na korzet, co si budeme nechávat šít. Možná bych si později nechala i takový ten vyšší korzet pod prsa a ne jenom do pasu. Miluji korzety a i ty krajkovévěci co má Kitsune a sama říká, že jí se už tolik nelíbí, ale mne ano. Třeba rukavičky... já bych je nosila pořád, ale nedovoluji si je půjčit na dlouho. Ona má mých věcí hodně, ale já to neumím. Jen tak si prostě něco na delší dobu půjčit....

Když tak o tom uvažuji, mám tam jednu halenku, ze které by se možná dal korzet udělat... šíleně by se mi to líbilo, to musím přiznat. Takový bílý...

Pamatuji se, že jsem kdysi měla od Kitsune půjčenou tu bílou spodničku a to dost dlouho. Teď mám od ní jedno tričko a i o tom uvažuji, že jí ho rychle vrátím. Nevím proč, já si neumím od jiných půjčovat oblečení. Třeba včera s tou halenkou. Tou šedou... půjčila jsem si ji, ale pak mne začali sžírat pochybnosti a nakoénec jsem ji- když Kitsune odešla- vrátila zpět do skříně. Ani o tom snad neví, ale to je jedno.

Často si příjdu, že mám hrozný vkus oproti ní a hrozný šatník. Nemám tolik možností jako ona a ona je vůbec nevyužívá. Třeba nedávno mi babička za přijetí na školu koupila halenku s nařasenými rukávy, s límečkem a něčím jako volány na okrajích. Mi se šíleně líbila, Kitsune si ji koupila taky, ale vůbec ji nenosí. Snad toho i lituje, že si ji koupila. Ale mi se šíleně líbí... občas mi příjde, že máme šíleně odlišné styly. Že já jsem pozadu, když se mi líbí něco, co ona považuje za své staré úlety. Nejsem jako ona... ani mi tolik věcí nesluší jako jí. A občas mne to štve. Ona má postavu na panenku já spíše na děvku. Ona je ta panenka nevinná a já hloupá děvka co se oblíká do panenkovského outfitu snad, aby přilákala zákazníky? Asi tak nějak. Žárlím no a? Je hezčí, všichni ji mají radši, na mne se nikdo ani nepodívá, jí vše chválí. Snad ji jenom ničím a zdržuji v pokroku v módě, kterou ona miluje, ale já občas nesnáším... Jak je těžké všechno vzít zpět. Změnit se, když mám tolik věcí. Něco mi říká, abych to tady zabalila, smazala a všechno a věnovala se třeba radši jenom Anime, ale něco mne tu drží a odmítá pustit. Snad Kitsune nechci ublížit a jenom čekám, kdy ona příjde na to, že ji jenom ničím a zdržuji.

Říkejte si co chcete, ale já... já to cítím takto. Nevidíte nás. Nevidíte ani nevíte co si o nás všichni myslí... co si myslí o mne a o ni. Každý říká, že jí ten model sedí více, že má krásný styl a já jsem ta kopírka a ještě neoriginální a s chybami. I moje babička to jednou kdysi řekla... že Kitsune má zvláštní styl.Tehdy mne to i naštvalo, ale te´ˇd vím, že je to pravda.

A ještě jsem našla propojené Glass Skin jak Anglickou tak Japonskou verzi...

 

No vida, snad ten článek přece jen o něčem byl...