Opět jen další ze zápisů, opět další úvaha nad zbytečnými věci...
Jaký máte pocit, když se každý den ráno díváte do zrcadla? Prostě se tam podíváte po ránu, kdy nejste upravené ani namalované. Říkáte si: ,,Vypadám hrozně?" já ano. Nenávidím jak vypadám na fotkách, ale ještě více jak vypadám po ránu. Hlavně když si večer předtím myji hlavu.Ráno se na sebe dívám se zděšením a přeji si hned to háro vyžehlit a upravit. Každé ráno pokud je možnost vlasy stahuji a snažím je přimět, aby lehly, ale je to snad jenom horší. Nenávidím svoje vlasy.
*povzdech* Kde jsou ty doby, kdy mi bylo jedno jak vypadám? Kdy jako děti jsme byli všichni rozcuchaní. Kdy jsme se malovali jenom na narozeninách ze srandy u kamarádky a maminky nám za to lehce hubovaly. Ale teď? Teď málem nikdo nevyjde z bytu aniž by nebyl namalovaný. Je to jako každodenní maska. Přirozenost a bývám velice překvapena, když vidím holky na fotkách bez černých očí a slepených řasách od přílišného množství řasenky. Některé vypadají tak krásně. Prostě to nechápu. Nebo lidé vypadají s líčením pěkně, ale některé jim vůbec nesedí. Když mají úzké oči tak je snad nebudou ještě více úžit nebo naopak, pokud to však nebude vypadat pěkně. Některým to sluší některým prostě ne.
Přiznám se, že i já pomalu propadám líčení, ale ne tolik jako na začátku, kdy jsem si dávala tužku a pokoušela se o různé ty i když to stejně nakonec bylo zničené. Jednu dobu jsem chodila bez namalování jen občas světlejší pudr, abych zakryla přílišnou nerovnost pleti nebo tak, ale dnes opět začínám. Pokud stíhám dávám si řasenku, abych trochu řasy nadzvedla a zvýraznila. Už opět začínám asi používat oční stíny. Protože mám velmi světlé víčka na očích, tak abych je trochu zabarvila. Tužku už jsem odložila téměř jen občas na maškarní a tak ji používám. Stále se však neumím malovat, protože se mi to většinou rozpije a když už to vypadá dobře, tak to nestihnu dokončit a musím někam jít. Jenom se trochu bojím doby, kdy opět začnu s malováním a snad to bude vypadat i špatně. Myslím si, že mi ani moc líčení nesluší, ale kdo ví.
Doby, kdy jsme kašlali na náš vzhled jsou ty tam a snažíme se teď vypadat co nejhezčí. Žehlíme si vlasy, natáčíme je, malujeme se, ale jaký to má ve skutečnosti smysl?Obelháváme sami sebe, že vypadáme nádherně a přitom je to jen maska udělaná z barevného prášku a černé barvy a mastných výrobků.
Sedím u notebooku, vlasy stažené aby vlny lehly a ofinu připnutou sponkou, aby se vyrovnala. Do sluchátek mi hrají písničky. Asi tak strávím většinu dne. Kitsune nejde elektřina ani net, takže…
Snad se nějak zabavím. Jdu si asi něco udělat s vlasy…
*povzdech* Kde jsou ty doby, kdy mi bylo jedno jak vypadám? Kdy jako děti jsme byli všichni rozcuchaní. Kdy jsme se malovali jenom na narozeninách ze srandy u kamarádky a maminky nám za to lehce hubovaly. Ale teď? Teď málem nikdo nevyjde z bytu aniž by nebyl namalovaný. Je to jako každodenní maska. Přirozenost a bývám velice překvapena, když vidím holky na fotkách bez černých očí a slepených řasách od přílišného množství řasenky. Některé vypadají tak krásně. Prostě to nechápu. Nebo lidé vypadají s líčením pěkně, ale některé jim vůbec nesedí. Když mají úzké oči tak je snad nebudou ještě více úžit nebo naopak, pokud to však nebude vypadat pěkně. Některým to sluší některým prostě ne.
Přiznám se, že i já pomalu propadám líčení, ale ne tolik jako na začátku, kdy jsem si dávala tužku a pokoušela se o různé ty i když to stejně nakonec bylo zničené. Jednu dobu jsem chodila bez namalování jen občas světlejší pudr, abych zakryla přílišnou nerovnost pleti nebo tak, ale dnes opět začínám. Pokud stíhám dávám si řasenku, abych trochu řasy nadzvedla a zvýraznila. Už opět začínám asi používat oční stíny. Protože mám velmi světlé víčka na očích, tak abych je trochu zabarvila. Tužku už jsem odložila téměř jen občas na maškarní a tak ji používám. Stále se však neumím malovat, protože se mi to většinou rozpije a když už to vypadá dobře, tak to nestihnu dokončit a musím někam jít. Jenom se trochu bojím doby, kdy opět začnu s malováním a snad to bude vypadat i špatně. Myslím si, že mi ani moc líčení nesluší, ale kdo ví.
Doby, kdy jsme kašlali na náš vzhled jsou ty tam a snažíme se teď vypadat co nejhezčí. Žehlíme si vlasy, natáčíme je, malujeme se, ale jaký to má ve skutečnosti smysl?Obelháváme sami sebe, že vypadáme nádherně a přitom je to jen maska udělaná z barevného prášku a černé barvy a mastných výrobků.
Sedím u notebooku, vlasy stažené aby vlny lehly a ofinu připnutou sponkou, aby se vyrovnala. Do sluchátek mi hrají písničky. Asi tak strávím většinu dne. Kitsune nejde elektřina ani net, takže…
Snad se nějak zabavím. Jdu si asi něco udělat s vlasy…
Žádné komentáře:
Okomentovat