pondělí 6. září 2010

Co je deprese? aneb N+K+R

Další zápis, další nuda, další výlev? Snad pro dnešek ne.



Kitsune:,,Je to černobílé a vypadá to jak čára, co je to?"

Neki: zamyslí se* Opravdu nevím

Kitsune: My dvě na nákupech!

Ano, tento vtip mne hodně pobavil, ale je to vystihující. Chodíme v černé a bílé po většinu času, právě dneska byla k ní přidána i fialová. Právě včera jsme si koupila stejná fialová trika. S kočičkou a růží, moc se mi líbí. Co se týče zkratky N+K+R znamená Neki+Kitsune+Rumi. Ano, slyšíte dobře. Ne nejsme tři, jen jsme tři šli na nákupy. Do Futura v Ostravě, tam totiž poblíž bydlím. Vzali jsme s sebou Ruměnku-tak ji říkáme- abychom ji poradili co si koupit. Nic moc jsem si od toho neslibovala. Jako vždy jsem šla v čele já, ne že bych byla nějaký šéf party nebo tak, ale Kitsune je ta tichá co je odvážná a internetu já jsem více komunikativní a asi nejvíce Futurum znám.

Jak je ze zvyku chodím rychle, neumím jít pomalu a Kitsune se již dávno přizpůsobila mému tempu. Ruměnka nestíhala a vždy, když jsem spomalila jsem podvědomně časem zrychlila tak už to bývá. Teda alespoň u mne. První obchod byl již ze zvyku Gate, tam je plno pěkných věcí, momentálně nejvíce právě odtamať mám věci. A hned první úspěch, právě to triko bylo tam! Obou- mne i Kitsune se líbilo- a Ruměnka si vyzkoušela sukni co mám já, akoráte si ji vzala v černém já mám fialovou. Pak jsme ji nechali vybírat a sami jsme se dívali. Jenže, my dvě, no, nemáme potřebu vše ohmatávat jako každý takže už od pohledu poznáme, zda tam ještě něco je nebo ne. Nebo spíše zda-li se nám něco líbí nebo ne.

Ani za ten den jsem neokoukala, jaký styl má Ruměnka ráda. Vždyť ona ve všem co jsme ji zkoušeli mi přidala, no, strnulá! Opravdu nevím v čem se cítila, tak jsem ji nemohla pořádně poradit. Snažili jsme se ji pomoct, jako každému, jen, protože nás moc nakupování zdlouhavé nebaví, jsme se bavili spolu o našem svetě, čemu nemohla rozumět, ale my to prostě probíráme pořád. Co si tak vybavuji, koupila si ještě rukavičky a my ji k tomu doporučili legíny a náramky. Nevím, zda-li se jí to líbilo, ten styl co jsme ji poradili, ale to je nyní už pouze na ni. Základy jsme ji poradili, více pomoci nemůžeme.

Co si pamatuji *častá fráze, ale nechci psát, že jsem si tím jistá*  jedině s rodiči či babičkou- to ona mi pomohla vybrat a zaplatila většinu mého šatníku, nebo-li to co nejraději nosím- jsem se v obchodech zdržela dlouho a málo kdy si i něco koupila. Je to složité já vím, ale já už taková jsem.

Dneska jsme se vypravili do Shoppinu, ale pouze já a Kitsune a obešly si, co jsme potřebovali. Opět jsme nic nekoupili, jen se dívali, ale to bohatě stačilo, Kitsune si možná zajde koupit jednu sukni z takka vidˇ? Ještě uvidí. Ale prošli jsme dvoje knihkupectví a našly tip na pár knížek, co se zalíbily. Pak jsme si v pekárně koupili dva koblížky s polevou a Fantu. Následně jsme jeli ke Kitsune a trochu se vydováděli. Se dívím, že na nás ještě nepřiletěla jejich sousedka, buď je hluchá a slepá když neslyší ten rámus ani nevidí odlupující se omítku a nebo má děti.

Těžko říci, proč to sem píši, snad proto, že jsem to chtěla napsat či jsem zareagovala na:

Kitsune: *najede na Nekinin blog* tady je mrtvo!

Snad na tohle. Teď je tma a vidím sotva na kostel z okna, ale krásně vidím svítit novou radnici. Zítra Kitsune začíná škola. Snad mi ještě příjde naproti. Tak prozatím se loučím.

Žádné komentáře:

Okomentovat