úterý 29. června 2010

Pomalý konec aneb kvůli klíči je nuda

Co na to říci snad jen... další zápis

Je 29. června... předposlední den před naším vysvědčením. Opravdu doufám v nový mobil, jelikož ten svůj jsem si ,,utopila" v umyvadle a mám starý černobílý se kterým vůbec neumím. Je teplo a hodina nám o půl a pět minut skončí. Chci volat o pomoc, chci si psát s Kitsune, ale nemohu. Není to tím, že ona je ve šole právě naopak nebyla, ale šla zanést klíče otci, který si zabouchl auto. No náhoda je blbec.

Takže čekám jestli to stihne do konce hodiny nebo ne. Když se rozhlídnu po třídě *ano jsme na počítačích tři hodiny už* vidím jak někteří hrají hry a dva PC zejí prázdnotou a třetí nefunguje. Pomalu se to sune a je 12.12. Mám hlad, ale na oběd je beztak něco co já nemusím jak to znám. Vlastně ani nevím jestli si mám razit na zítřek oběd, budu muset napsat mamce.

Za mnou na PC sedí učitelka a já jen tak bezcílně píši tento zápis. Když tak nad tím přemýšlím postavy vytvořené mou mají několik půsodů. Jeden je čistě má fantazie... to je Ren, Ran, Mikio, Risuki apodobně.
Pak je další skupina a to přejaté postavy z příběhu jako je: Glalda, Gannën, Steve aspol.
A pak je třetí, ve které jsou pouze dvě po¨stavy... dvě tolik si podobné. Je to Raiu a Kyoko... oba vznikly na základě knihy kterou jsem četla nebo dočetla.

Raiu- o něm toho asi víte dost, jelikož sepisuji jeho minulost. Nápad vznikl po přečtení knihy Ptačí srdce.. opravdu krásná i když jeho podmětem pro vytvoření byl Traska, zlá straka on sám je jiný... ale podmět byl ten text.

Kyoko- o něm se zde zmiňuji poprvé je to nejnovější postava a stejně jako Raiu si oba dost prožili a jsou to děti. Plaché avšak Kyoko je přece jen ráznější a méně se bojí než Raiu ale ne o moc. K jeho vytvoření přispěla kniha Gejša. Ano, já vím, ale tady nejde o obsah textu tolik jako u Raiu. On vznikl na základě úvodního obalu. Krásná dívka tak mohl vypadat. Jen trochu více dětských rysů, nemá tak rudé rty. A pak popis té dívky a jejího chování občas také.

Když už se zmiňuji o knize Gejša je opravdu krásná. Příběh plný naivity a štěsteny, avšak bolesti a zrady. Krásný, je to poslední kniha co jsem zatím četla. Když tak přemýšlím, mohla bych ji dát do recenze a doporučení na knihy, ale ještě uvidím. Snad ano, snad se k tomu dostanu.

Potřebuji si protáhnout nohy, asi se půjdu projít, pochybuji, že Kitsune jen tak dorazí...


                                                                                              Neki Paradsaill ver Leth
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat