I...

...will...



...ill.


Jo... asi budu nemocná. V noci jsem nemohla spát. Poté, co jsem se dodívala na Bastardy, jsem ulehla, ale usla až kdesi kolem 2 ráno. Škrábe mne v krku. Nejsem nemocná jakože tak, ale bohužel vždycky to chytne krk. Upřímě, ale čekala jsem to! Protože i když bylo chladno, vykašlala jsem se na šátek. A to je mi osudným. Jak já nikdy nejsem nemocná, tak vždy mne škrábe v krku. To je vždy to první. A děsně mne to štve.

Jinak... co říci. Bastardy už jsem jednou viděla ve škole. Nelíbilo se mi to. Nesnáším takový film a o to více mne naštvalo, že děcka si z toho dělali legraci místo toho, aby se nad tím zamysleli. Je to krutý film a myslím si, že dost i podle pravdy.

Zkrátka ale že nebylo nic v televizi, tak jsem se na to dívala.

A musela se dodívat až do konce.

Přišlo mi to otřesné a nechutné, ale je pravda, že většina z toho se skutečně děje. Bylo to žití ve strachu a násilí. O nic jiného nešlo. A jak správně bylo řečeno tomu učiteli: ,,Vy nezměníte děti, oni změní vás."
Ano... tolik se snažil je změnit. Třeba hráli divadlo, ale nic to pro ně neznamenalo. Ten učitel se potom změnil a měl sklony k násilí. Otázkou je, jestli skutečně zabil toho prvního kluka. O tom druhém tolik nepochybuji a o tom posledním už vůbec ne. Ale kdo ví... myslím si, že ano. Uvažuji, že si stáhnu dvojku a podívám se i na ni. V poslední době jsem si oblíbila brutální filmy. Ne tolik horory jako spíše tu krev a násilí. NE, nejsem psychopat, jenom v poslední době mi tahle tématika příjde lepší jak něco milostného.

Třeba ještě před Bastardy jsme se dívali na ,,Zpomenutá kletba". Tam to bylo docela dobré. Úžasná byla ta příšera z písku. Jak tam trhala ruce a pálila kůži. Byla to svým způsobem i komedie. Ona totiž ta obluda za nimi údajně nemohla do jednoho chrámu a tak oživila obrázky na stěně. Bylo zábavné pozorovat, jak hlavní hrdina se brání papírovým postavičkám. Nebo potom, jak si mysleli, že ta obluda za nimi prostě do toho chrámu nemůže a ona se rozhlédla a klidně tam vkročila. Jo.. jo... pobavila jsem se.

Chtělo by to nějaký film. Nějaký krvák xD. Ale ne něco, z čeho nebudu spát. I když... je to vlastně jedno.

Nějaké návrhy?

No... tak když jsem konečně v 11 hodin vstala zvládla jsem dva kousky pečeného beránka - jako myslím toho z mouky a vajec ne maso xD - a mlíko a pak jsem čekala na oběd a asi marně se snažila pochopit odpisy do ekonomiky. Máme psát ze španělštiny, ale od té doby co jsem přečetla Vzpouru, tak jsem nehorázně zmatené a nemám pomyšlení na nic jiného.

Dokonce jsem si musela přečíst na internetu první dvě kapitoly další knihy, abych mohla pořádně usnout. A to už je co říci. Kdykoliv jsem sama a nic nedělám, přehrávám si v hlavě útržky té knihy. Nejzajímavější mi příjde asi ta, jak Ren se vrací s Callou zpět. Nebo jak ji má zlomit. Nebo jak zmateně kňučí, když neví ke komu se přidat. Jestli hledačům nebo svému nepravému otci. Ach jo... ale změna tématu.

Ani jsem si dneska neuvědomila, že je apríl. No co... krom Kitsune - která moje fórky zná - jsem se nepokusila napálit nikoho. Nevím proč, ale nejsem z toho tolik nadšená. Fakt ne...A to jsem minulé roky bývala.

Venku svítí slunko. Není ani památky, že ještě před chvílí sněžilo. Byla jsem na procházce s Maxem. U nás je taková rozhledna na kopci. Musíte nejdříve dojít na kraj pole k rybníku. Ten obejít a rozlehlou loukou která má stoupající tendenci se dostat až k hranici lesa. V létě se tam pasou krávy. U kraje lesa je možné rozhlednu vidět. S Maxem jsme se tam vydali. To se mu líbilo!
Miluje les asi jako já. Má v sobě něco, co musíte respektovat, ale dává vám ochranu.
Vystoupali jsme do kopce lesem a stanuli na jeho vrchu, kde se tyčila rozhledna. Momentálně ale byla zavřená. Začala jsem popadat dech, jak mi vítr vyháněl z plic a úst kyslík. Ale bylo vidět dost daleko. Ale moc jsem si to tam neužila. Začalo sněžit a vítr zesílil. Navíc mi byla zima, protože jsem byla jenom v tílku a mikině. A tmavězelených teplejší kalhotách a tenisky. Nevím co si o mne myslíte, jestli nejsem nějaká cíťa. Ne to nejsem. Miluji lítání po lese a nevadí mi ani, že jsem díky sněhu měla mokré vlasy, co si vždy tak pracně žehlím. Nechodím věčně jenom v sukni. Chodím i v teplákách a teniskách a nedělá mi problém vyjít i nějaký kopec či horu.
No... takže když jsem dost prochladla a něco nafotila - je toho jenom pár a nevím jak kvalitních, fotila jsem mobilem a ještě jsem se na to nedívala - vydala jsem se s Maxem zpět do lesa.
 Oboum nám tam bylo tak nějak lépe. Ukryl nás před chladem, silným větrem a prudkými zásypy sněhových vloček. Takže jsem chvíli stála na kraji a pozorovala jak se sněhové vločky honí v silném větru, zatímco já tady stojím skryta, než jsem pokračovala s Maxem zase kopcem dolů. Byl to strmý sestup. Párkrát jsem málem spadla. Ale nakonec jsem se vždy nějak udržela. Když jsme vyšli z lesa pohltilo nás bílo. Velké vločky tančily v mírném vánku. Nešlo udělat nic jiného než se s Maxem rozběhnout z kopce a vnímat vítr ve vlasech.
Opět jsem si vzpomněla na Smečku a Vzpouru. Jak Calla vyprávěla, co pro ni znamená volnost. Že se okamžitě jak se dostala do lesa chtěla rozběhnout a výt.
Max mi utíkal přede mnou a kličkoval a válel se v trávě a metal snad i kotrmelce. Kdo ví, jestli mne třeba bere jako svou smečku, kde jsem ale pánem já.
Poslední kus cesty jsme vydýchávali a šli pomalu. Poslední rozběh byl od křižovatky domů.
Doufám, že se Max unavil. Já jsem teda unavená.
Chvíli jsem ještě pobyla venku, než jsem zapadla do baráku se převléct a následně vystřídat mamku v cukrárně.

Tak teď tu sedím. Škrábe mne v krku, jsem unavená a čekám, kdy se dostaví jakkékoliv příznaky nemoci. Ale což je mi to jedno. Popíjím čaj - což je u mne co říci - a sleduji jak se venku vyjasňuje a svítí slunce.
Jsem tu sama, ale moc mi to nevadí.

Měla bych se učit, ale vážně se mi nechce. Tak trochu se těším až i pojedu domů. Chci se naložit do vany a odpočívat alespoň na chvíli. Venku je krásně a já sedím uvnitř, protože mám zároveň i strach, abych se nenachladila ještě více.

Normálně by mi to ani nevadilo, ale teď trávíme s Kitsu spolu tak málo času a já nám nechci brát i ty poslední dny co máme. Už aby bylo po příjímačkách a ona měla klid a mohli jsme se vídat častěji. Tak moc ji přeji, aby se jí to povedlo. Sama vím, co jsem si zažívala minulý rok.

Ještě jsme se tehdy stěhovali a já se bála změn. Teď je všechno v pohodě a já jsem spokojená.

Jenom bych mohla častěji vídat rodiče. To je jediné.

Vážně mne mrzí, že se s Kitsu vídáme málokdy a ještě více, že ji nevychází ani návštěvy Staříče. Je jaro a tady se to tak krásně probouzí. Chci ji vzít na procházku k rozhledně, potom ke cvičáku a ukázat jí, jak je to tu krásné. Ta vesnice má svoje výhody. A to dost velké.

Ale žít tady pořád bych nechtěla.

Neustále taky vařím taťkovi kafe. On je šílený. Říkáme, že si dává kávovou polévku. Víte proč?

Má obrovský hrnek na kávu!!!!!

Vleze se do něj něco málo pod 0.4 litrů kávy. A on pije tři lžičky neska a nesladí ani mlíko nedává. Mne by to zabilo.

No... co ještě dodat?


Tento výkend jenom jím. Včera jsme s taťkou sežrali balíček čipsů, snědla jsem půlku perníkového vajíčka, toho beránka, tři kopečky zmrzliny s horkým lesním ovocem a vaječným likérem - výrborné lidi - a následně také dvě delisy a další zákusky tady v cukrárně a bonbóny a podobně. No jo nenažraná.

Mamka se zeptala, proč tady nepozvu někdy někoho. No jo, když ono je to tady takové složitější. Ale chci sem pozvat Aru, Johanku s Akinem xD. A pak asi kdo se zastaví no xD. A Domi. Vše je tady levné xD a je tu krásná procházka přírodou. No jo... ale všichni kamarádi v Ostravě. Těším se na léto!

To tu budeme s Kitsune spát ve stanu, koupat se v bazénu, chodit na procházky a pokud její taťka najde kola, tak jezdit na nich. To bude úžasný! Necelé asi 2 nebo 4 - teď nevím - kiláky je poblíž Olešná. Tak bychom tam mohli vždy na kolech sjet. Minulé léto se stavělo a nedalo se to tu využít. Letos musíme!!!!

Slyšíš Kitsune? Musíme!!!!!!

No... ale plánuji tento týden jít nakupovat. Chci z Levných knih už asi měsíc takovou krásnou růžičku... snad jí tam ještě budou mít. A potom chci se podívat po ťamících na baleríny a také ještě na nějaké triko. Ale k legínám. Mám jich málo a s Kitsune stejné ještě méně. Snad jenom tu pandu, se zajíčkem a mikinu s kočkou. A chtěla bych něco bud´ s motýli nebo s vlkem. Triko s vlkem. To by se mi nehorázně líbilo. Ale nechci za to utratit nějaké šílené jmění. Ale nějaký třeba i nátělník nebo něco prostě.... UÁÁÁÁ chci, chci, chci!!!!! Něco s průhlednými zády třeba. Na léto nejlepší trika.

Začínám milovat nakupování, ale není někdy dostatek peněz xD. No jo... jsem hrozná, že lidi? Ale taková jsem já.

Navíc ta mánie se Smečkou a tak... chci vytvořit outfit šelmy. Nějak skombinovat své věci tak, že tak budu i vypadat. Tu moji mikinu s potiskem sněžného leoparda, ocas vlčí a ještě ty boty na podpatku a..a... nevím xD. To příjde. Něco se vymyslí. Navíc do léta si musím pořídit světlé riflové kraťasy. Prostě je chci.

A zase jsem se tak nějak stočila k mému egu.

Nedávno jsme s Kitsune probírali diskotéku. Už jsem dlouho netančila. Sice to vždy byly jenom školní akce, ale bavilo mne to. Chci se skontaktovat s mojí kamarádkou z 6. třídy co bydlí ve Staříči a třeba se s ní na tom domluvit, jestli neví, kde se co takového děje. Potřebuji jednoduše vybít energii. Nebo být sama večer doma s nějakou kámoškou. Třeba s Kitsune by to bylo asi nejlepší. Vzpomínám si, jak ještě nebyl hotový od sestry pokoj a mi tam nahoře tančili jenom v legínách a vykasaném tričku a dělali takové blbosti! Takové jsem už dlouho nedělala. A je to škoda. Moc škoda. Chybí mi to.

Poslední takové vzrůšo bylo Bad Apple, ale o tom se teď nějak nemluví, jak Kitsune má před příjímačkami. Ale snad to potom bude v klidu a my to spolu zatančíme.

Asi jsem to zase s tím článkem přehnala, ale od té doby co píši všemi deseti - umím všechna písmena konečně! - tak píšu rychle a tudíž mi netrvá tak dlouho napsat jeden delší článek.

Sice tento píšu už dlouho, ale taky u toho stíhám prodávat a bavit se se sestrou.

Takže úkol na příští týden jasný - nebo alespoň na to pondělí - chci nakupovat!

Toť pro dnešek asi vše.

(fotka již starší, když jsem si nechala natočit dva pramínky a sepla si vlasy do culíčků velkýma sponkama, což normálně nedělám xD... omluvte nepěkný výraz, ale je to asi ta nejlepší fotka z těch co jsem fotila)