Ponocování...

...je někdy...

..nebezpečný faktor.

,,Chci kafe" Ano vážně. Jak kávu nepiju a nesnáším tak teďkom ji chci. Proč? Protože výkend jsem moc neprospala.

V sobotu jsem vstávala brzy, abych chytla autobus na Šídlovec. Jela jsem sama k Makru a tam mne vyzvednul taťka. Byla mi děsná zima. Klepala jsem se i v tom obchodě. Ale tam měli zrovna automat na horkou čokoládu mimo provoz. Zákon schválnosti. Jako vážně. Ale to je jedno. Následně jsme ¨úspěšně i s nákupem dorazili do Staříče. Vzbudila jsem psa a asi o dvě hodinky později asi kolem 10 jsem s ním šla ven. Zima mi už taková nebyla, ale navlečená jsem byla jako ještě nikdy. Jako na lyžování a to byla jenom procházka. Ale vyplatilo se mi to. Max mne totiž shodil do sněhu a tak jsme se tam spolu váleli. Přišli jsme domů jako dva sněhuláci. Už jsem si troufla jít s ním bez vodítka po cestě. Už docela poslouchá, za což jsem nesmírně ráda.

No.. další průběh není důležitý. Až pak večer naši šli na ples. Super! Takže my se sestrou byli vzhůru asi do tří. Já nespala vůbec sestra jenom 3 hodiny. Dívali jsme se na všechny možné filmy typu: ,,HSM 2, Madagaskar, atd. " Ale sranda byla.

Celou dobu u nás ležela kočka a pes spokojeně spal dole pod schody.

A do 1 hodiny jsem si psala s Kitsu a Aru. S Kitsune jsem si ještě volala přes Skype. Začalo nás to tak nějak bavit. Vždy jak něco potřebudeme zapneme skype, zavoláme si, zapneme kamery a kecáme. Ten večer jsme se bavili, když jsem si myla hlavu. Vím, že riskuji, že si netbook zničím, ale bylo to takové fajn.

No... pak mne obě v jednu chvíli opustili a já pokračovala ve sledování filmů. Pak přišli naši a já usla...

Možná mi řeknete, že to nic není takto pomocovat, ale já na to jaksik nejsem zvyklá, tak to dopadá dneska tak, že usínám ve škole a je mi blbě. Proto odpoledne kafe.

A odpoledne asi půjdeme s Kitsu do zverimexu. Umřel ji kanárek - budiž dán mu klid - a je mi to líto. To on, když jsem jej poprvé měla na ruce mne přesvědčil, že chci také sama kanárka. Je mi to tak líto, jelikož se potkal i s mým a oba byli úžasní a měli spolu trávit další prázdniny. Je to škoda. Jdeme se podívat jenom tak. Její rodiče ji již slíbili dalšího. Je to možná podle vás kruté, ale ten zlozvyk, jak ráno vám chybí poskakování toho tvora v kleci, jak vám schází jeho štěbetání u filmu, jak prostě mu chcete dát žrádlo a on tam není. Zemřel prý na zástavu srdce. Asi měl vrozenou vadu. Vím jak to bolí... takovou ztrátu jsem zažila již dvakrát a bojím se, kdy příjde další. Ale musí být silná. Musí...

No... pak ještě jsem si šla lehnout do vany a učit se ekonomii - kterou neznámkovala protože vy většina třídy dostala za 4 - a Tess vylezla na vanu a balancovala na okraji a snažila se honit pěnu. Byla sranda. Jenom jsem čekala kdy spadne. Ale nespadla. Je to takové naše malé tele. Malá hloupá kočka xD. Mám ráda, že je mám. Moji miláčci...

Dneska jsem navíc měla děsný sen. O opilém delfínovi, co žral lidi. Jako řeknete mi, že je to vtipné, ale mi nebylo, když jsem spadla do vody a on mne začal trhat a já měla zavřené oči. Začala jsem se po probuzení bát o Kitsu a o Lilču. Klepala jsem se. Když mi zazvonil budík, zkusila jsem rožnout lampičku, ale ta blikla a zhasla. Jo normálně prostě odešla žárovka, ale v naváznosti na ten sen, jsem se polekala. Tak jsem rozsvítila u babičky a pak teprve vstala.

Navíc teď mám starou bundu, jelikož moje bílá se mi pere.

A mám zpět svoje boty na podpatku. A viděla jsem v autobuse jednu paní, co měla úžasné boty po kolena. Přesně takové, jaké bych chtěla akoráte mít nižší podpatek.

No tak po tomto výpisu končím. Nevím co více psát. Snad je to vše důležité. Navíc bude zvonit. Divím se, že po mne učitelka nekřičí, že nepíšu ZAV.