Hitlerova dcera

Hitlerova dcera

 

French, Jackie

Nakladatel: Mladá fronta Překlad: Veronika Volhejnová Obálka: Klára Šimečková Redakce: Lucie Šavlíková, Eva Klimentová Rok vydání: 2009 Počet stran: 120 Rozměr: 135 x 195 Provedení­: hardback

Mark, Ben, Anna a malá Tracey hrají každý den při čekání na školní autobus zajímavou hru na vyprávění historek. Jednoho dne začne Anna s příběhem, který není ani pohádkový, ani veselý jako ty předešlé, ale vyvolává u Marka řadu otázek. Je to příběh o dceři německého diktátora Adolfa Hitlera. Co když opravdu existovala? Jaká byla? A kdyby Markův otec byl jako Hitler, mohl by ho mít rád? Anna na Markovo naléhání pokračuje každý den ve vyprávění a na konci strhujícího příběhu odhalí nečekanou pravdu.

K této knize vám povím o dost více, jelikož jsme ji četla nedávno. Náhodou jsem ji objevila v knihovně. Tehdy jsem si ji vzala jen tak z nudy, jelikož jsem knih měla málo. Nelituji toho, opravdu tato kniha mne velmi okouzlila. Mám ji i ve čtenářském deníku.

Ale teď něco k příběhu. Kniha není moc hrubá má tuším jenom něco přes 100 stránek a i větší písmo, ale příběh je velmi nádherný. Když mne nezaujme příběh odložím knihu již při první kapitole třeba, ale tuto jsem četla neustále potřebovala jsem ji dočíst.

Hodně mne zaujalo, jak je příběh vlastně napsaný. Ne, neodehrává se celý v minulosti, právě to vypráví mladá dívka. Příběh si mohou přečíst i menší děti, jelikož ta dívka to vypráví malé holčičce jako pohádku dalo by se říci, ale tak realistickou a nevšední na rozdíl od jejich ostatních, že o významu začne uvažovat Marek, který původně příběhu odmítal věřit.

Anna to vypráví docela jako pohádku, ale Markovi na mozek se dostanou otázky typu: ,,Co kdyby můj otec byl Hitler?" ,,Měl by mne rád?" a ,,Co ta dívka Heidy? Co ta musela prožívat?"

Já sama jsem s tou dívkou soucítila. Neznala svět venku, neznala jaké to tam je, věřila v mír a v dobrotu otce. Ano, pak, když jej viděla začala volat: ,,Tatínku, tatínku!" ale on se jen pousmál a pravil: ,,Co tu dělá ta dívka?! Vyhoďte ji ven! " nebo takto podobně. Vyhnali ji, vyvedli ji ven na ten svět, samotnou kde se střílelo a tanky! Nejhorší snad bylo, že ona tento svět neznala, zmatená a teĎ proti ní jede tank. Propadla se cesta a ona skončila v jámě lehce zraněná.

Poté ji zachrání matka jednoho syna. Vypráví ji, jak díky jejímu otci zemřeli lidé a ona začíná chápat krutou pravdu. Její otec, on! On může za všechno.

V tomto okamžiku Anna ukončí příběh, ale Marek nevěří, že je to konec. A Anna příběh rychle ukončí. Heidy si příběh nechala pro sebe a jen vnučce to vyprávěla. A pak nastane otázka: ,,Mohla být tohle opravdu pravda?" To musíte posoudit vy. Jestli mohl mít Hitler ceru, mohl ji tohle udělat.

Naposledy zmíním vzhled Heidy. Černovlasá, malá, se skvrnou na tváři a od narození kulhá. Úplný opak od rasy, jenž chtěl Hitler vytvořit. Více vám k tomu neřeknu, pokud moc nečtete, ale máte rádi takovéhle příběhy doporučuji opravdu tuhle knihu. Je to jednoduše o najivitě té dívky, ale tak, aby to pohopilo i meší dítě takový příběh až pohádka se to zdá. Kniha není moc hrubá a dobře se čte, velmi dobře.

Co is pamatuji, když nebyl zmíněný vzhled připomínala mi Heidy jednu z mých postav. Raiu ta naivita, takové dítě, krásné, velmi. Opravdu tuto knihu doporučuji