Nuda? Nuda! Nuda? Ano/Ne

Jen tak nic důležitého... není důvod číst, jen nuda.

Ohalená větrem, nepoznaná světem spojení, jenž někoho vystihuje, ale mne ne, teda to první ne. Cítím se zase divně. Mám jiný pohled na svět, skrz růžovou a řůžová je dobrá ne? Ale ne moc ve spojení s Hidem. Dívám se skrz JEHO růžovou, skrz smrt, skrz bolest. Duše se chvěje, bolí, spaluje. Zmatená jsem co více říci? Pochybuji, že přes hudbu uslyším zvonek, na než bude zvnit ona. Má údajná druhá polovička. údajná? Ano, údajná. Proč? Protože se pro ni necítím dost dobrá. Mám najednou chuť vše zahodit. J-rock, můj styl a stát se zase tou šedou myší mezi ostatními. Zvláštní touha nuže co dál?

Touha jak prapodivné slovo, pro mne... pro mne dosti známé. Zase můj život začíná být stereo typ? Ne, zatím ne, jen... jen stále mi to tak připadá. Zase zapadnou, nikdo by si na mne neukazoval. Mám chuť se opět dívat skrz růžovou, skrz něj. Do tmy, do smrti. Nechat se ji pohltit. Od kdy je růžová barvou smrti? Smrti kterou vidím? Pavučinou z peří se prodírám. Jako vždy. Je tady musím jít.

***

Je již tma. Po srazu. Opět se do mne vkrádá ten zvláštní pocit. Co když nejsem pro nic dost dobrá? Proč mne stále dokola přepadají tyto myšlenky? Nevím, nevím. Opět si z nudy prohlížím lolita secrets. Ji lolita zajímá a mne tím nakazila. Ale obě máme každá čistě svůj styl. Svůj vlastní, ale já... mám pocit že mé outfity nejsou dost dobré. Sice mi je chválí, ale nemám na ni a mám pocit, že ona by si to na sebe nikdy nevzala. Neříkám, že je špatná, ale, že ona by to udělala jinak. Nevím co dělat.

Nevím co mi řekne na tento zápis snad jen doufám, že si to číst nebude, snad nebude... snad.Jelikož opravdu mám touhu vstoupit do růžové. Nechat se ji pohltit...

Nevím co dělat...