pátek 4. ledna 2013

Tell me...

What do I...


...do wrong?

Tak máme tady rok 2013 o kterém musím říct, že mi nezačíná zrovna slavně. Sice Silvestr byl fajn, ale byl úplně jiný, než bych si přála. A tímto nikoho neobviňuji!

Nemám ráda takové ty svátky, kdy se zamýšlíte nad minulostí. Ztrácíte iluze, přehodnocujete priority a někdy narazíte na skutečnosti.... které prostě bolí.

Dalo by se to i považovat za moji každoroční depku. Jedna krátce po novém roce a druhá někdy přes léto. Většina si zvykla ne?

Příjdu si neupřímná. Neříkám všem lidem pravdu a před mnoha se poslední dobou přetvařuji. Neposlouchám, jenom se usmívám a přikyvuji, i když bych chtěla vypnout, mračit se, někdy až bezdůvodně řvát a brečet. Ale to prostě nejde. Jsem si vědoma i toho, že někteří se drží mé nálady. Že když jsem optimistická já, jsou i oni v pohodě. Jinak jakoby ani nevěděli co dělat. Příjde mi to od pár lidí i nefér. Oni mohou brečet, být naštvaní nebo se smát kravinám dokonce možná i být trapní... ale ode mne se čeká klidná povaha se smyslem pro humor, kterého skutečně v poslední době nemám moc.

Poslední dobou už vážně nemám nervy se přetvařovat nebo spíše má maska není tolik neprohlédnutelná jak bych chtěla. Sedím sklíčeně, jsem protivná... a i sobecká? Jo to si o mne všichni myslí. Ale už si nepamatují, že já byla ta, kdo utěšovala, i když jsem sama měla problémy.

V případě, když se chovám podle toho, jak se cítím... lidé se mnou v nejlepším případě nemluví. Sedí vedle mne beze slova nebo krčí rameny. Tohle mne štve snad nejvíce. Ignorujou mne a přehlíží mou existenci. Ale já nemohu být věčně ta, co začíná rozhovor. Začínám získávat dojem, že touha se s danými osobami bavit je pouze z mojí strany. Jsem snad na obtíž?

V dalším dobrém případě se mne ptají na nesmyslné otázky... ne to nejsou otázky... jsou to výtky. Proč ses tak chovala? To nebylo dobré. To nejsi ty. Ty jsi zlá... bla bla bla...

A mne snad nezbývá nic jinýho než nasadit tu masku nebo prostě ignorovat. Ale už mne to nebaví... Ale přetvářka je lidstvo ne?





Jo co jsem to vlastně ještě chtěla...


Tak především oznamuji takové nějaké pozastavení blogu.

Jednak se jedná o uzavírání pololetních známek. Skutečně se toho bojím, protože jsem neschopná se učit, neschopná to zvládnout.

A potom?

Začala jsem se opět dívat na anime. Přesněji řečeno Naruto Shippuuden.

Klidně si říkejte, že je to animovaná pohádka pro děcka nebo že je to něco podřadnýho...

Mi se to líbí.

Humor a podložené to je pěkným příběhem. Snaží se to dojet, takže veškerý volný čas patří tady tomu. Netuším, jak dlouho mi to ještě potrvá, ale tuším že o jarních prázdninách bych to mohla mít nejpozději.

A proč dneska píšu na blog?

Taťka mi zabavil sluchátka a nesmím si anime pouštět nahlas. A beze zvuku se mi to nelíbí. Takže proto.

Ale dneškem počínaje to tak nějak stopnu. Omezuji i aktivitu na jiných stránkách... jenom kontroluji FB zprávy a sem tam i ICQ.

Tak a protože to má být depresivní článek, tak to tak i zakončíme.


Mezi prsty mi prokluzují příležitosti. Ztrácím kontakty s lidmi, o které stojím. Ale oni nestojí o mne. Trochu to bolí a tak se ptám CO DĚLÁM ŠPATNĚ?!

Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? 

Nejhorší je, že to přichází od lidí, od kterých bych to v životě nečekala.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
..
.

I když jsem si to možná pouze nechtěla přiznat.



Hi everybody. I hate celebration times, because I get depression. I have a lot of memories. I see my past and I lost my ilusions. I feel, that I lost my friends. At last time I can't look like normally. I lost my mask. Somebody think, that I am optimistic girl without troubles. Ha ha... Funny. 
So I look like I feel and somebody ignore me or shout at me. OK! They can have troubles and I can't?! 
It hurts.  
I think, that people don't want to befriend with me. Just I want to befriend with them. 
Ok for some time I stop blog. I don't have time. I have a lot of school work and In my free time I look at Naruto Shippuuden. I love this! But somebody think, that it is stupid. 
I lost contact with friend. It hurt and so I tell: What do I do wrong? 

WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? WHY? 

The worst is it, that it come from people, from which I don't expected.
 .
.
.
.
.
.
.
.
.
Or maybe I don't want to admit it. 

 Sorry for my terrible English.


8 komentářů:

  1. Když mi bylo nějakých 16/17, taky jsem něco podobného řešila. Když jsem si uvědomila, že jsem jen taková tichá vrba pro všechny, kdo měli problém, ale na mě samotnou už nikdo nezbyl...
    Pak jsem za tím ale udělala tlustou čáru a už nic takového nedovolila. Ztratila jsem pár lidí, ale ty zpětně nepokládám za dobré přátele.
    Začala jsem být upřímná hlavně sama k sobě a nepřetvařovala jsem se před druhými.
    Je neuvěřitelné jak se pak člověk uvolní. :)
    Je jen na tobě jak tohle řešíš, jestli se podřídíš tomu, co ti teď o tobě myslí ostatní, nebo se z tebe vyloupne tvé pravé já a bez ohledu na to, komu se to líbí nebo nelíbí budeš prostě spokojená sama se sebou... Doporučuji ale druhou možnost. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi máš pravdu :)

      Uvědomuji si, že bych se měla přestat přetvařovat, ale jsou lidi, o které nechci přijít.

      Já navíc neumím udělat tlustou čáru... párkráte jsem se o to pokoušela, ale tak nějak jsem vždy v tomto selhala a bylo to jenom horší.

      Navíc mám trochu strach jaké následky by to mělo.

      Ale díky za povzbuzující slova :)

      Vymazat
    2. Ono to asi bez nějakého hlubokého vnitřního přesvědčení ani nejde. ,,Zítra zahodím svůj dosavadní život a začnu nový". Ale pokud se ty vnitřně změníš, změní se i tvé okolí, v průběhu třeba několika měsíců. A s dalšími narozeninami si uvědomíš, že se z tebe stal někdo úplně jiný...a ta čára vznikla úplně nepozorovaně. :)

      Vymazat
    3. Jo možná to chce jenom čas... ale já se prostě nemohu tak nějak odpoutat od minulosti.
      A nemám pořádně s kým si o tom popovídat možná proto to tak ventiluji na blogu.

      Stray Neki

      Vymazat
  2. Vždy tu bude někdo s tebou, nehledě na změny. Doufám, že se to už teď konečně zlepší, ale těžko říct,,,prostě doufat,,,víme, na kom to záleží,,,
    Co se týče okolí a tvého chování k němu. Přetvařování jsem taky dělala, hlavně v době, kdy jsem byla na základce. Moc mi vždy záleželo na názoru okolí, ale teď už to tolik neřeším. Jak říká Johanka, je to na tobě, ale taky se přikládám k názoru, že chovat se tak, jak se chováš normálně, je prostě lepší :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi máš pravdu... s tebou jsem to už řešila individuálně a musím ti poděkovat, protože v poslední době při mne stojíš a pomáháš mi. Jsi mi velkou oporou a já pouze doufám, že ti to není za těžko a budu moci ti to někdy oplatit :).
      Jo na základku si pamatuji, ale tvé pravé já je mnohem lepší :).
      Asi nemá cenu se dál přetvařovat... jo tak nějak, i když se chovám někdy nemožně :). Jenom mne vážně mrzí to, jak někteří lidi, kteří si myslím mě znali lépe tohle nemohou snést a já je ztrácím...
      Nerada ztrácím dobré přátelé, protože si těžko nové získávám

      Stray Neki

      Vymazat
  3. No myslím že komentáře nahoře už řekli dost tak se jen zeptám... týká se to mě?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Záleží na tom kdo jsi... jméno anonymní mi toho moc neřekne :)

      Stray Neki

      Vymazat