...the Egypt.
Takže konečně poslední zápis. Po tomto se vše vrátí do normálu a budu přidávat i klasické zápisy. Hodlám trochu překopat rubriky v "Měm doupěti" a možná opět změnit design.
2. 8. 2012 8:57 – Momentálně sedím v letadle a piju sprite. Jsem poměrně unavená, ale co se dá čekat, když jde člověk spát v 11 večer a vstává ve 2 ráno. Blbě nám vyšel let. Ale teď ke včerejšku.
Na program jsem se nedostala. Zumbu jsem nestihla. Přišli jsme k moři a to bylo tak cítit rybinou a tak horké bylo! Snad přes 30 stupňů říkala babička. Tak jsme tam byli asi tak 10 minut a potom jsme šli do bazénu. Poslední den a to nejhorší počasí. Všude bylo horko a vlhko. Nakonec jsme zakotvili u plaveckého bazénu, který nebyl až tak teplý. Jo, zní to divně.
Potom jsme si sbalili a šli na recepci. Měli nám dát nahrané DVD ze šnorchlování, ale po hodině jsme se přes telefon dozvěděli, že se jim rozbila kamera a že z toho nic nebude. Což mi bylo docela líto. Potom jsme šli ještě cosi nakoupit. Klíčenku. Uvažovala jsem nad klíčenkou s kočkou a ankem a nebo s želvičkami. Potom jsem si na doporučení babičky koupila tu s želvičkami. A taťkovi jsem přibrala ještě s ankem a montážním klíčem xD. Taková blbůstka.
Večer jsem si šla lehnout už před 10, ale stejně jsem usnula až po 11. Byl úplněk – teda to tvrdí sestra – a já se pořád budila. Jednou dokonce prý i vypl proud a bylo neskutečné horko. To mne taky vzbudilo.
No ve 2 ráno začal zvonit budík. Vypla ho Lenka a my sbalili poslední věci. Dali jsme kufry na auto a šli na recepci. Tam jsme dostali snídaňové balíčky. Ve 2:50 přijel autobus a asi hodinu jsme jeli na letiště. Zde jsme se bez problémů odbavili a zůstali v čekací hale, kde jsme ještě nakoupili obří mentosky a nějaký ten alkohol. Na to, kolik je tam kontrol jsme si mohli nechat vodu na pití. Což jsem čekala, že nám nedovolí.
V 5:50 jsme vzlétli. Letíme boeingem 737 model 800. Už jsme po jídle. Byla jakásik špenátová buchta. Potom jsme se se sestrou podívali na Loveless první díl, Full metal alchemist brotherhood laboratoř číslo 5, Rychle a zběsile 3 Tokijská jízda a nyní poslouchám hudbu. Tímto zápisem skončím. Budeme mít mezipřistání v Brně a potom přímo do Ostravy. Zatím jsme zaznamenali jenom slabší turbulence, zrovna v tuto chvíli.
Takže shrnutí? Byla to krásná dovolená. A bude mi to chybět, ale nevím, jestli příští rok pojedu. Zatím to skutečně netuším. Zjistila jsem, proč jsem jezdívala kdysi. A to kvůli moři. Asi budeme přistávat. V Brně. Takže napíšu to, co stihnu, než budu muset netbook vypnout. To víte, žádné přístroje při přistání a vzletu.
Egypt je krásná destinace a Marsa Alam byla o hodně lepší než Hurgada. Ono to je takové nevinné, čisté. Skutečně panenské, jak se říká. Uf, bolí mne hlava. Nevím čím to. Ale pokračujeme.
Tuto dovolenou jsem si užila už kvůli tomu potápění se želvami. Ale jinak stále s láskou vzpomínám na Turecko. Je pár věcí, co mi na Egyptě vadilo, ale není jich zase tolik. Egypt má jednoznačně nejhezčí moře. Ale jinak je tu taková bída a jiné podmínky. Nežila bych tam. To nikdy. Těch 10 dní bylo už přespříliš. Bez vody by tu člověk nevydržel. Teda bez toho moře a bazénů.
Ségra šmíruje. Takže já tímto skutečně končím. Egypt byl krásný a zanechal ve mne plno dojmů, jako nic jiného. Hlavně to moře. I když mne mrzí, že poslední vzpomínky jsou trochu neveselé. Neptejte se. Nemá to smysl. Nechci to už řešit. Jednoduše jsem prostě hysterka a citlivka.
Sbohem, Egypte nebo možná Na shledanou. Nedá se to určit. Kdo ví, co bude v budoucnu.
Neki Stray Rainier
Děkuji všem, co to poctivě četli :)
Žádné komentáře:
Okomentovat