Report (2) ...

...from...


...the Egypt.

24. 7. 2012 13:40

Tak. Je teprve odpoledne, ale momentálně mám čas psát. Máme siestu a já se rozhodla, že si zase vše poznamenám.

Začneme nocí. Ta noc byla pro mne dost chaotická. Klimatizace mi připomínala letadlo a kdykoliv jsem zavřela oči, tak mne obklopila představa turbulencí v letadle a upřímně, kdo může spát, když se mu vznáší postel. Několikrát jsem si i rozsvítila lampičku, abych mohla klidně spát bez představy letadla. Byla jsem dost zoufalá. Slyšela jsem neustále jakésik cvakání, a když už jsem usnula, cosi mne zase vzbudilo a já byla vzhůru.

Ráno bylo unavené. Tak moc se mi oči už dlouho neklížily. Ještě teď se mi chce spát. Ale snídaně byla dobrá. Šli jsme na ni pouze se sestrou. Babi s dědou tam byli už před námi. Musím podotknout, že máme restauraci od našeho pokoje hodně daleko, takže vždy tak 5 minut cesty. Mají tu výborné pečivo a dobrý med.

Potom jsme se konečně dostali do bazénu. Přímo před naším „domem“ ve kterém bydlíme – víte, jsou domy a v tom je tak kolem 30 pokojů tuším nebo tak nějak – je plavecký bazén. Sice tu není hlavní program, ale je klid a to je hlavní. Mám ho ráda. Hned na začátku se nás ptal „ručníkář“ proč sakra máme svoje vlastní osušky, když on nám dá. Tak jsme mu udělali tu radost a sebrali naše ručníky a nahradili je hotelovými. Chvilku jsme si zaplavali, než se spustil aquapark. Tam je plno tobogánů a skluzavek atd. Třeba takové to co vypadá jako skate rampa, kde jezdíte z jedné strany na druhou akoráte v gigantickém nafukovacím kruhu. Bylo to zvláštní řítit se střemhlav po skoro rovné plošině, aby nás to zase na druhé straně zvedlo do výšky. Měla jsem strach, že přepadnu. Jsou tu i kánoe, po kterých jezdíte na divoké řece. Je to tu zábava. Jediné co mi skutečně vadí je to, jak se se mnou každý snaží mluvit anglicky, ale já jsem v angličtině zaostalejší a s některými lidmi se ani bavit nechci. Jsou tu trochu vlezlí.

Potom jsem se zcela unavená vrátila k plaveckému bazénu, kde jsme pobyli tak hodinku a pak se šli převléct a na oběd. Naneštěstí děda hnal, a tak jsme tam byli o půl hodiny dříve, než se vůbec restaurace otevřela. Jediným plus bylo to, že v internetovém pokoji bylo prázdno a já se pokusila dostat na FB. Ale jakožto naschvál mám heslo s háčky a čárkami a… ONI PROSTĚ MAJÍ ANGLICKOU KLÁVESNICI BEZ HÁČKŮ A ČÁREK A S ARABSKÝM POPISEM!!!!! A ještě přehozené Z a S. Ale stihla jsem napsat krátký e-mail Kitsu.

Oběd byl dobrý. Musím podotknout, že umí dobře udělat maso. A hranolky xD. Tam bylo hodně dětí a tak jeden z číšníků šel nabírat a nabral to i mne a dědovi xD. Snědli jsme plno zákusků. Ale cesta zpět do pokoje byla… únavná. Nemám ji ráda přes den. Je horko a připadám si jako ta blondýnka z „Taboo“ od Dona Omara, která hledá toho „číšníka“. Tak nějak jsem se asi cítila.

No a teď ležím na posteli a píšu. Nevím co dál psát. Odpoledne ještě vím, že půjdeme k moři a pak na schůzku s delegátkou. Možná večer doplním zápis.

20:05 – Nemám ráda, když každý kecá do toho, o čem jsme už dávno diskutovali. Mám trochu po náladě, ale to je vedlejší.

Schůzka s delegátkou proběhla dobře. Řekla nám podstatné věci a máme zaplacené dva výlety. Jeden do blízkého městečka na nákupy v sobotu a jeden do Národního parku, kde budeme šnorchlovat s mořskými želvami. Už se tak těším! Ale babi s dědou neustále poznamenávají, co tam asi budou dělat oni. Dobrá no. Ale zase tak mne to neštve.

Zjistili jsme, že je tu takové menší obchodní centrum. Já nerada jednám s obchodníky. Fakt nerada, ale děda se hned hrne a baví se s nimi. Jsou vlezlí. No pak jsme se prošli k moři. Dneska jsme ho už nestihli, tak jenom podívat. Ale řeknu vás, už vím proč jezdit právě do Egypta. Tak nádherné moře jsem skutečně nikde neviděla. U břehu jsou mola. A když dojdete na konec, vidíte ryby. A kdyby malé, ale takové velké! A barevné! Krásně vidíte korály, a jak se to svažuje dolů do bezedných hlubin. Chtělo by to vyfotit. Měla jsem strach, aby mi vítr něco neodfoukl. Třeba náušnice. Vážně, Kitsu, netuším, jak jsi mohla ztratit náušnici s kočkou, protože mi to v tom větru tak vlálo! A stejně mi nespadla xD. 

Dali jsme si zmrzlinu a šli na večeři. Celkově jsem chtěla ještě poznamenat, že operátor tady se jmenuje Etisalat a k našemu „domu“ nás přivezli jakoby golfovým vozíkem xD.

Večeře byla opět báječná, i když jsem si málem omylem dala mořské krevety. Ne ne ne. Já nejsem na mořské plody. Ale jinak jsem si dala výborné brambory a masíčko. Musím uznat, že umí maso udělat. Je vždy měkoučké! Skutečně. I maso z nohy udělali velmi měkké.

A pak jsme se sebrali a šli na pokoj s tím, že ve 21:30 půjdeme na diskotéku. No… nevím nevím. Možná ne, jsem neskutečně unavená a děda už spí. Jdu hrát se sestrou a babičkou karty. Takže asi zítra.