Before...

...two...



days.

Ve čtvrtek jsem se měla zase nudit. Kitsune má přípravky na přijímačky a já se tedy úterky a čtvrtky musím zabavit nad knihami, učením nebo si vymyslet program.

Ale náhle se mi den předem naskytl sám. Napsala mi Aru, že jí přípravky odpadají, a tudíž má čas a volno.

Tak začala složitá domluva, jak to teda vlastně bude. No nakonec jsme to zabalili tak, že prostě a jednoduše po škole přišla hned před mojí školu a společně jsme se vydali na tramvaj a následně ke mne domů. Teda spíše k moji babičce.

V tramvaji jsem uslyšela: ,,Dobrý den, Slečno." Nebyl to nikdo jiný než Markétka. Vedoucí akcí ve středisku. Tady se musím omluvit, že jsem Aru trochu přehlížela, ale potřebovala jsem pořešit akci, která se koná příští čtvrtek. Ona tam totiž nebude a jelikož soutěže tím pádem nachystá někdo jiný, začínám se bát, jestli to vůbec budeme zvládat. Ono je to takové hektické. Je to bez domluvy předem, a tak se trochu děsím co bude.

No... takže na zastávce jsme vystoupili a já se konečně začala Aru věnovat. Doma jsem pojedla a něco uklidila, zatímco Aru mi šmejdila skříněmi. Doufám, že třeba na blog o tom napíše. JAké měla pocity a jak se ji u mne líbilo. Opravdu musím připustit, že ložnici, kterou obývám s babičkou prostě si ji nemohu upravit podle sebe a tak je to jiné než já. Až na pár věcí to prostě poznat ani nejde, že tam přebývám. A je mi to i líto. A je mi i líto, že i když budu mít pokoj, tak tam nebude moje oblečení. Ale to je zase jiná věc. Ale těším se na pokoj. Hlavně, že si ho budu malovat podle sebe. Mám s ním velké plány. Ale zpátky ke čtvrtku.

Zjistila jsem, že už krásně kvetou stromy... tyto jsou focené na hlavní tříde. 

No po tom, co to tam prošmejdila, jsem se převlékla a s neslyšitelnými famfáry jsme se vydali vstříc vietnamcům v Porubě.

Úkol? KOUPIT BOTY!!!!

A musím konstatovat, že tento úkol byl označen za neúspěšný. Spíše byl splněn jenom z poloviny. A to ,,koupit" bylo splněno, ale ,,boty" ne xD

Prošli jsme všechny ťamíky, co mám ráda, ale nejdéle jsme zakotvili ve dvou na Hlavní třídě před Věžičkama, kde se prodávají trika a kraťasy a další takové věci s vlajkami. A tak si teda Aru koupila náušniče tuším s Americkou vlajkou, takové zvláštní šedé triko s Anglickou a černé elastické kraťasy s kšandami.

Já si jako obvykle nekoupila nic, ale mám už pár věcí díky tomu vyhlídnutých. Boty jsme pár ucházejících našli, ale nebylo to přesně ono, a tak že se půjde podívat i jinde. Zajímá mne, jak to teda dopadne.

Pak jsme urychleně utíkali pro její aktovku, co zůstala u nás na chodbě a následně jsem ji vyprovodila na tramvaj.  Nevím v kolik dojela. Jestli se jí povedlo přestoupit nebo musela skutečně těch 20 minut čekat.

Skutečně to byl takový pěkně strávený den. A já se zabavila a zase jí na chvíli viděla, i když jsem ji skutečně nestihla říci všechno, co jsem chtěla.

Večer jsem zapadla domů. Pustila si Prostřeno a u waflí s nutelou a medem a kakaem jsem čekala, až se připojí Kitsu, se kterou jsem si potom povídala přes skype.

Pro představu dvě fotky. Jedna mne a jedna Aru, pokud se teda nebude zlobit. Více jich nemám jenom potom detailů na lookbook a článek o tom outfitu. Takže ten článek můžete čekat. Asi hned dneska. Ale tedy já a Aru...

 

 Ale byl to teda fajn strávený den a někdy bych si jej ráda zopakovala, ale i s přítomností Kitsu, protože ta mi vždycky všude chybí, když jsem někde sama. 

A teď hups do dalšího dne.

Pátek třináctého.

Den odjezdu na Staříč. Měla jsem čekat na taťku. Ale co já neudělala? Prostě jsem se sebrala a šla si koupit měsíčník. A šla jsem pěšky, i když jsem moc dobře věděla, že nemám šanci to stihnout do doby než pro mne taťka přijede.

První část jsem šla se sklopenou hlavou se sluchátky na uších. Dokonce jsem se vykašlala i na boty na podpatku a zvolila balerínky. Jenom jednoduchý outfit s legíny, mikinou a vlasy secvaknuté cvakrou přesně tak, jak jsem měla na sraze s Aru.

No koupila jsem si měsíčník a vydala se po stinné straně zpátky domů. Ale něco mi řeklo, nechoď ještě domů. Tak jsem se dostala pouze ke středisku, kde jsem se otočila a zamířila k věžičkám. Stále jsem poslouchala hudbu a odolávala pohledům lidí. NEVÍM co jim na mne vadí.

Došla jsem již poměrně rychle ke Kitsu pod okno a poslala ji SMS: ,,Podívej se z okna. Stray." Dívala se na mne z kuchyňského okna. Já se musela pousmát. Nevím, zda-li si už teda zvykla na moje vtípky a takové věci. Kdy prostě neohlášeně se objevím.

Tak jsem se já zeptala, jestli mne pustí nahoru. A už jsem běžela bosýma nohama po schodech. Sundala jsem si balerínky, protože v nich se skutečně špatně běhá po schodech. Už mi ty vzdálenosti mezi přízemím a jejím bytem nepříjdou takové hrozné.

No a tak jsem se teda objevila u ní.

Ze srandy jsem si nechala něco vyložit ze snáře a pak, po tom co mi taťka nenáhle zavolal a já mu řekla, že jsem u Kitsu, a on, že si teda ještě něco zařídí, se Kitsu oblékla a mi mířili ke mne.

Nahoře jsem si vzala tašku s batohem a pendreky a šli jsme čekat na schody. Seděli jsme před barákem a bavili se a já zvedala bosé nohy před mravenci xD.

Pak teda přijel taťka a já se rozloučila s Kitsu, co mířila do knihovny.

Tak... a teda večer jsem se ale pobavila xD. Sotva jsem přijela, bylo mi oznámeno, že pojedu večer s mamkou do obchodu. Tak jsme jeli!!!!! xD

A byla to neskutečná sranda. Jednoduše jsme koupili lavičku a tu jsme nosili po celém obchoďáku xD.

No a pak jsme zapadli do Tesca, kde mají výbornou čínskou restauraci. Objednali jsme si, když tu taťka mamce volal, že potřebuje auto. Tak jsem rychle šla nahlásit, že to bereme s sebou a mamka si utíkala koupit šlehačky. No doma nám to jídlo trochu pokradla ségra a kočka co neustále mňoukala, jak jí to vonělo.

Ale stálo to fakt za to. Moc jsem si pochutnala. A pak jsme se ještě dívali na NCIS. Musím si to najít na netu a budu se na to dívat. Johohoho!!!! Kriminálku Las Vegas už jsem se na ni kdysi dívala, tak teď tedy šup na něco trochu jiného.

Tak tak... no toť asi vše co mohu k těmto dnů říct. Snad jenom, že mi mamka dneska řekla, že mi do pokoje již objednala skříně s mírně zelenkavou barvou a že taťka mi oznámil, že do prázdnin budu mít pokoj. Ani nevíte jak mne to pobavilo. xD Ale pokud skutečně bude, tak budeme mít s Kitsu kde spát xD.

Juch!