úterý 28. února 2012

PEK...

... This is...

...so boring subject!

Ale zase je velmi volný. Vzhledem k tomu, že mám již požadovaný počet cvičení a 3 písemky vytisknuté, tak si mohu jednu hodinu dovolit psát na blog.


Tak si prostě dáme do uší sluchátka a pojedeme tady na blogu. Předem se omlouvám za stupidní chyby, ale blbě se mi píše na klávesnici, kde nejsou písmena a čísla. Ale je to mnohem lepší než na počátku roku.

Tento článek bude věnován mé úvaze o harajuku xD. Ano začínám mít pocit, že s tylovkou se mi rozevřel nový pohled na harajuku jako takové. Potom další taková úvaha bude na to, že je velmi těžké ve 20 minutách lidem objasnit celé harajuku natolik, aby pochopili, že já v tom prostě nechodím každý den a nelze mé všední oblečení nazývat harajuku. Málokdy jde totiž skutečně o něj. Jako řekla bych, že se to možná titěrně blíží, ale nejsem harajuku natolik. I po 3 letech stále usměrňuji můj styl a nemám šatník tolik rozvinutý jako někdo už jenom proto, že to hodně stojí.

No... Zjistila jsem, že potřebuji korzet. Musím někde najít nějaký levnější, protože jinak bych si jej mohla dovolit až tak po narozeninách, jenž jsou až v Srpnu. Když tak nad tím uvažuji, korzet jsem chtěla delší dobu, ale až teď jsem se odhodlala.

Celkově myslím si, že začínám být mnohem více extravagantní. Dost mi změnil pohled blog Taurwen a kniha LOLITA *ten znak pro jakoby a co na slepé klávesnici prostě nenapíšu* GOTHIC

Dneska jsem si jej prohlížela v tramvaji. Docela i uvažuji nad tím, že bych se možná více pokoušela o gothic, ale to je ještě vzdálený. Každopádně prvotní na mém wishlistu je momentálně ten korzet. Jsem náročná.

Ale mám od babičky slíbené boty. Balerínky, takže jenom co budou mít nové zboží, půjdeme se po nich s Kitsune podívat. A potom ještě otevřené střevíčky. Ty k těm plesovým šatům. Docela se těším. Už mám jedny případně vyhlídnuté, ale počkám si na další nabídku. Pak navíc chci ještě plátěné tenisky. Ale to od ťamíků a ne moc drahé. Už jsem viděla jedny krásné za 100, ale nebyly moje velikost snad jenom v růžové a ty skutečně nechci. Ty bych vynosila jenom k pár věcem.

Rozhodla jsem se, že si zase přibarvím vlasy, ale jsem líná si tu barvu koupit. Příjde mi to i trochu jako vyhozené peníze, ale toužím mít jinou barvu už tak nějak dlouho. Ale jak se znám, nekoupím si ji možná. No jo... to jsem celá já. Prostě je mi líto za některé věci dát peníze. Ale od té doby co s Kitsune nekupujeme sladkosti v Tescu jsem zjistila, že zase tak rychle neubývají. Tak možná že za ty peníze, co by normálně ubyly si tu barvu pořídím. ¨

Ale tím pádem chudák ten, kdo mi to bude barvit. Budou jej asi děsně bolet ruce xD. Ale chci asi opět nějakou zrzavou. Dneska pokud bude čas se zajdu podívat do Textil Halle, kde  babička viděla barvy levně. Uvidím... Chci mít krásný odstín ne nějaký, co se mi líbit nebude. Nemohu si dovolit tmavou, protože přirozeně mám tmavší vlasy a vše mi chytá tak nějak do tmava.

Včera jsme s Kitsune měli debatu o rodičím a barvě na vlasy xD. Povolené barvení od 18 xD. Ale moje mamka mi už kdysi řekla: ,,Je to tvoje hlava, ty budeš fňukat" A nefňukám.

Zjistila jsem, že se začínám do školy mnohem více malovat a čančat. Je to pro mne docela překvapení. Navíc moje učitelka češtiny se mne ptala, jestli je moje oblečení skutečně tak drahé. Ne není. Máloco je. A taky to podle toho vypadá. Vím, že nemám právo se nazývat skutečným harajuku, ale když já v tom stylu mám někdy kořeny. Chci se zlepšit! Ale nejsou penízky.

No jo... zase to moje fňukání co se týče financí. Ale to je skutečně jedno. Nějak se s tím musím smířit. Jsem ráda už jenom za to, že babička mi něco financuje a že děda mi sem tam dal peníze a od druhé babičky jsem taky někdy něco dostala. Pamatuji si, jak mi vždy vkládá peníze do ruky a říká: ,,To máš na čokoládu" Toto mne vždy tak nějak rozesměje. Navíc, co přijela teta Míša tak mi taky dala peníze, takže si asi nemám na co stěžovat, ale nerada utrácím hodně peněz najednou a když to udělám - jako u té tylovky - tak se potom bojím si něco koupit. Ale taková jsem asi já.

Navíc Kitsu jdou dneska nasazovat dolní rovnátka a pak jde na doučování, tudíž já se budu nudit. Budu šít tylové mašle pro nás obě, zajdu za účetní mojí mamky a následně asi půjdu projít obchody. Dneska navíc končím dříve ve škole, takže o to déle se budu nudit. Možná budu číst knihy. Ale že by se mi chtělo? Ani moc ne.

Uvažuji co ještě psát. Nevím nevím... Skutečně nevím. Ale přitom mám toho tolik na srdci.

Snad už jenom to, že opět začínám mít v oblibě j-rock. Nějak mne to zase chytlo a já to začínám poslouchat. Zatím spíše Lc5 a takové ty, ale sem tam se opět blýskne Kaya. Přesto se stále nemohu zbavit toho ,,techna" a ,,disco" hudby.

Velmi potěšující navíc také je, že poslední dobou se mi zamlouvá moje postava. Nevím skutečně čím to je, ale nějak si příjdu lépe. Stejně chci shodit pod těch 60, ale to je teď tak nějak vedlejší.

No... pořád to no lidi!

Určitě bude zítra report z mé soutěže v recitaci. Mám strach, že zapomenu text nebo něco podobného. Nemyslím si, že na to mám, ale učitelka ano. Příjde mi, že nemám takový ten ,,přednášecí" hlas. Je to takové nepříjemné. Navíc se nemohu přimět k tomu, abych se dívala ne diváky a ne do blba jak já to umím.

Tak asi bych se mohla jít věnovat tomu ZAVU. Ale že by se mi chtělo? Nevím co budu celé dny dělat, protože další hodinu mám opět počítače a potom zase ještě tuším 4 nebo tak nějak. Taky fajn.

Mohla bych mít už náskok, ale mne tak nějak baví být v průměru. Stíhám - první měsíc toto - napsat všechny tři písemky a mít počet cvičení. Od doby co se dá používat v tom programu backspace...

Ráda bych si navíc vyšla někdy ven s Ruměnkou. Musím jí napsat jestli by nestála o to, abych za ní přilela ve čtvrtek nebo tak do Zábřehu. Co má Kitsune to doučování já se nudím a nemám co dělat. Alespoň budu mít čas i na ostatní. Sice bych se mohla učit, ale na to mi taky zbyde čas.

Dneska teda jenom šití mašlí, možný nákup barvy na vlasy a sraz s mamčinou účetní.

Za pět minut zvoní. Tak akorát abych našla nějaký cool obrázek a dala jej sem a článek zveřejnila.

Rozhodně bych se chtěla stát lepší harajuku. A utříbit si můj vysněný styl. Chci aby byl elegantní, ale abych se v něm odrážela já sama. Páni, kdo by řekl, že je to tak složité? Jenom jsem ráda, že jsem si uvědomila, že se chci změnit z Oshare Kei na vlastní styl dříve, než jsem začala nakupovat....

Nic skutečně končím (obrázek je moje tapeta ve škole. Je to fotka mne, Kitsune a té ruky Aru xD. Je to z halloweenu a z čajovny,)


4 komentáře:

  1. Hm... dlouhý článek. xD Já j-rock snad ani nikdy nepřestala poslouchat to techno se k nim pouze přimíchalo. Já dneska měla ve škole pohodu. Jen první dvě hodiny xD ale pak ty rovnátka... žádná sláva poznat to sice nejde ale mám sedřenou dáseň. Dneska jsem měla ale tylovku ve škole. I černý kabát a dlouhou šálu co mi mamka upletla. xD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já uvažuji, jestli ji zítra nevynechám. Mám strach, že mi v dešti tyl lehne.
      Já se nudila. Dostala jsem poukaz na 200 kč do librexu xD.
      Já vlastně taky ne, ale bylo období, kdy jsem spíše poslouchala techno a disco.

      Vymazat
    2. Já ji měla komplet skrytou pod kabátem. xD Librex. Jsou doby kdy bych jásala víc za knihkupectví a míň za poukázku do nějákého butiku. Teď je to asi naopak i když jak kdy. xD

      Vymazat
    3. To je jedno... já se prostě bojím... uvažuji jestli ano nebo ne.

      Vymazat