pátek 27. ledna 2012

Ještě...

...54 článků...




...a budeme mít 200.

Poslední dobou přispívám často. Ani nevím jestli je to proto, že na školu tak nějak kašlu nebo proto, že prostě mám oc psát. Tak nějak jsem se snad i změnila. Škola je pro mne něco jako mezní bod. Chci být dobrá, ale zároveň utíkám před tím, co se tam děje a co chci. Nejsou to lidi, se kterými bych se jinak dobrovolně bavila. Ne to ne, ale prostě teď s nimi jsem. Nejsem tam takový ten vyvrhel. Ne... což mne překvapuje. Ale stále se bojím, že řeknu něco, co bude špatně. Když tak o tom mluvím vyvrhelem se stala má spolusedící. V občance vyrukovala s tím, že mimo práv jako je občanské je i nějaké ženské a že je zapsané v ústavě. To jste neviděli jak se smála třída i učitelka. Někdy mi jí je až líto.

No... když jsme u té proměny, tak se měním asi i já. Trochu zavrhuji harajuku módu. Chodím v legínách a nějakých kreacích, které se moc nepodobají mým dřívějším pokusům o harajuku módu. Stačí se podívat na LB nebo na podobné outfity, co tam postnu. Neříkám, že jsme zanevřela úplně, ale  oblékám se jinak jak dříve. No... další část proměny?

Zanevřela jsem i na j-rock, j-pop i na ostatní takové styly. Poslouchám teĎ moderní hudbu. Techno a podobně. J-rock si pustím jenom občas. Tak trochu jsem doufala, že Kaya a jeho nová píseň mne vrátí do mé staré obliby. Ale ne... i když jsem ji už slyšela nemám potřebu si ji pouštět znovu. Jako ano líbí se mi, ale dám přednost Cascadě. ale překvapivě mne to nijak neštve.

Jsem teď doma sama s dědou. A panuje tu taková tichá domluva. Babi to nemá ráda, jak si děda nahlas pustí ,,lidovky" jak já tomu říkám až to jde slyšet až k výtahu - nekecám - a vyhrává. Já si sednu k netbooku a pustím si hudbu do sluchátek. A jsme spokojeni. Sice bych byla doma radši sama, ale nevadí mi to. Čekám až mi zazvoní mobil a já pojedu do Staříče za našimi. Taťka mne bere vždy s sebou z práce. Tak teď sedím u nohou kofolu a poslouchám hudbu. Kanárek beztak zpívá. Vidím jej, jak přešlapuje a natahuje krk, ale neslyším. Sluchátka jsou někdy zlo.

Mám taková stará od dědy. Velká, ale úžasně tlumí a já nejsem ničím rušena i když hudbu nemám na plné pecky jak se říká.

Včera mi babi upletla čepici. Líbí se mi. Má velkou bílou bambuli... vlastně je celá bílá a teplá. Nemá ráda, když musí dělat bambule. Vypadá to jednoduše, ale prý není. Jak ji tak vidím, tak doopravdy už nepochybuji. Jsem tak ráda, že je ochotná vůbec tohle všechno pro mne dělat.

Ve škole čtu pod lavicí knížku. Prokletí Salemu. Nebo tak nějak... ano asi tak. Je to od Kinga. Teď jsem četla spíše psychologické knížky, a tak jsem si řekla, že by to chtělo něco odlišného. Tak jo... je to zatím velmi zajímavé a neštve mne, že to má 400 stránek. Ne vůbec. Je to v normě a myslím si, že snad tak dlouho mi to zase nepotrvá.

Co jsem to sakra ještě chtěla... vždycky začnu psát o blbostech a pak zapomenu.

No nic, já si možná vzpomenu. Možná...

Jo už vím. Ještě něco ke škole. Začínám mít ráda tělocvik. Vážně... dneska jsme byli v posilovně a já se výjimečně snažila cvičit pořádně. Ale přece jen si dám trochu cvičení i večer. Přes týden moc nemohu, protože babička by se hodně vyptávala a to vážně nemám zapotřebí. A nikde jinde ani nechci.
Nedávno jsme akoráte něco zkoušela u Kitsune. Myslím, že to jen tak opakovat nebudu. Asi ne...

Nic taťka je tu. Tak snad ješt zbytek článku dopíšu večer.

2 komentáře:

  1. V té módě tě i chápu. Navíc je venku ted zima. Znám to. Sama nemám náladu se oblékat nějak víc do harajuku. Mám ráda náš styl. A co se týká hudby já měla období kdy jsem si místo j-rocku raději pustila tu Cascadu ale ted se znova vracím zpět. Ta japonská hudba mě nikdy nepřestane bavit. Nebo si to alespoň myslím. Ted jsem si hodně oblíbila Dir en Grey a Kayu. Místy Gackta. Mám je ráda. Ale Cascadu a to techno si taky s radostí pustím. Je to zábavná hudba i když j-rock mi vždy přišel procítěnější. Nedivím se že je ti jí líto. Máme ve škole dalo by se říct podobnou holku ale hodně u ní dělá to že je tlustá obléká se naprosto příšerně a dost výbušná takže náhle začne řvát: KU*VA VOLE NE*ER MĚ! Vážně... ale já se s ní začala jen tak bavit a ona je moc hodný člověk. Miluje zvířata ale nikdy si s ní nebudu rozumět pořádně. Je to jen tak. Já jsem na škole takový šástečný vyvrhel. Mám malou skupinku s kterou se bavím ale netoužím s nima jinak trávit den. No těším se na další články. Taky bych mohla už něco přidat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mohla bys... je to těžký. Prostě být vyvrhel. Já jím byla. Jediná v celé třídě. A tak jsem myslela, že to i zůstane. Spletla jsem se.
      Mám prosbu potom s tebou na rozhovor. Jako vážně... uvidíš co si na tebe chystám xD.

      Vymazat